V neděli 7.dubna jsme byli svědky krásného gesta, které, mám pocit, se v poslední době ze sportu vytrácí. Za sportovní úspěch je velmi často považováno pouze vítězství. Jaksi se ztrácí radost z pohybu. S případy typu "když nebudu na bedně, nikam nejedu", nebo "co za to dostanu", registruji při našem školním sportování čím dál častěji. O to větší dík Martinovi za jeho přístup ke sportu patří.